Nestačí jenom přihlížet a litovat, musí se konat !
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Květen 2014

Příběh dívky a psa / část pátá / Nestačí jenom přihlížet a litovat, musí se konat!

29. května 2014 v 21:12 | Anet |  MOJE PŘÍBĚHY
Jitka se pousmála a ukázala na dveře s nápisem "VSTUP POUZE PRO ZAMĚSTNANCE." Dívky se na sebe podívaly a nedočkavě se usmály. Potom vykročily sebejistým krokem. Za dveřmi se skrývala místnost o trochu větší než ta vstupní. Podlaha byla ze světlého linolea, v rohu stál podlouhý konferenční stolek a u toho dvě sametová křesla. Uprostřed místnosti podlahu pokrýval huňatý kobereček s abstraktním vzorem. Celou místnost osvětlovaly velké půlkruhové lampy, které vyzařovaly zářivé, ale příjemné nažloutlé světlo."Nepřipadá ti to na útulek až moc luxusní?" Zeptala se Agáta."Ani ne, mysli na to, že je to tu nový, mně to příjde docela útulný.." Odpověděla Vilma. Sundala si bundu a pověsila ji na věšák vedle dveří, Agáta si povzdechla."No, snad tu budou i fajn lidi.." Když to dořekla vzpoměla si na nafoukanou zrzku v hale a řekla si, že ta bude hrozná vždycky."Přestaň Agáto, vím na co myslíš, víš, možná že ji jenom musíš víc poznat.." Usmála se."A teď už pojď, nemůžu se dočkat, až si to tu všechno prohlédnu.!" Vyšly dveřmi, které vedly do útulku. Psí štěkot sílil a ony věděly, že jsou blízko. Prošly okolo malé kuchyňky a skříně, ve které byly vyrovnané konzervy a potom už jenom nejistě otevřely dveře. Byla to velká místnost, připomínající garáž Agátiny babičky. Podél stěn byly kotce, nové, ale přesto studené a nepřátelské. Bylo jich tam tolik, tolik zapomenutých tělíček, které se stočeně kroutili v těch nejstinějších místech. Všichni si jenom slepě prohlíželi nové okolí a ti odvážnější čenichem prouzkoumávali svět za mříží. Dívky chodily a všechny si je prohlížely. Byli tam různí černí, bílí, hnědí, bojácní i agresivní. Každý z nich měl svůj příběh, který zanechal velký šrám v jejich srdci. Někteří byli dáni do útulku osobně, jiní týrani, vyhozeni na ulici nebo jenom místní tuláci. Každý byl jiný, ale jedno je spojovalo, pocit smutku a osamění. Vilma jenom stěží zadržovala pláč, bylo toho na ní moc, tolik různých pocitů, když se podívá do jejich očí, viděla jiskry naděje, které v nich zářily jako plamínky svíček. Agáta k ní přišla a objala ji. Společně si sedly a chvíli se jenom zaraženě ohlížely kolem sebe. Ikdyž to pro ně bylo těžké, věděly, že je to jediný způsob, jak jim pomoci.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ !!

INFORMACE

24. května 2014 v 14:49 | Anet |  INFORMAČNÍ BLÁBOLY
Ahoj !
Je tu další informačka !
Někdy v průběhu příštího týdne rozjedu soutěž o miss psa. Hodně jsem o tom přemýšlela, ale na konec jsem si řekla "proč ne?" Paníček výherce mi pošle svoji adresu a já mu zašlu ceny.
A o co se hraje?
Snažila jsem se, aby ceny mohli používat všichni, takže je to spíš něco dobrého na zub. Výherce dostane tři ceny a to takovéto.. :
1. 200 gramový balíček pravých psích piškotů značky FINE DOG. Piškoty tří příchuti : ŠPENÁTOVÉ, ŠUNKOVÉ nebo PŘÍRODNÍ.
2. Balíček "kuřecích sendvičů" Let´s Bite od firmy BRIT
3. Pedigree Rodeo (7x tyčinek)
Jak se mám přihlásit?
Lehce, na email dogsmanie@seznam.cz mi pošlete přihlášku s vyplněnými údaji, kterou najdete pod článkem.
PRAVIDLA a INFORMACE
1. Mohou se účastnit psi VŠECH plemen, velikostí i jakéhokoli věku.
2. Soutěž je jenom pro milovníku psů z České Republiky
3. Nesmíte být vulgární !!!
4. Pejsci MUSÍ být Vaši, NESMÍ být skopírovaní z internetu !!!!!

Ten, kdo nebude tyto pravidla dodržovat, bude ze soutěže vyloučen.!

PŘIHLÁŠKA :
Jméno majitele psa (stačí přezdívka):
Jméno psa:
Plemeno psa:
Něco o něm:
popř. Poznámky (kdybyste se chtěli na něco zeptat):
A fotku Vašeho pejska :

A na závěr chci říct, že je to jenom soutěž, tak si ji užijte!!! :) A zatím ahoj !

Téma týdne / Svět za zrcadlem

23. května 2014 v 19:01 | Anet |  TÉMA TÝDNE
Co uvidím, když se na sebe podívám do zrcadla? Vidím ambiciózní holku, která musí mít vždy pravdu. Vždycky se sama sebe ptám, co mám zlepšit abych byla zase alespoň o krok blíž k dokonalosti. Nemyslím vzhledově, ale hlavně chováním.. Zamyšleně se prohlížím a sleduji, jak se měním. Jak to utíká a já už nejsem ta pětiletá holčička s kudrnatýma vláskama. Nemám potřebu si hrát s hračkami a snažím se být dospělá.. I prostředí je jiné, nový nábytek a tak.. Vždy si jenom kladu otázku, proč je to tak rychlé. Když se snažím si život užívat, většinou ještě rychleji utíká a najednou, budu už dospělá, dětství uteče stejně rychle jako doposud. Příjde občanka, řidičák, stěhování a já už nikdy nebudu moct jít spát bez starostí. A pak jako mrknutí oka budu jenom svýma vrásčitýma rukama prohlížet nové technologie a vzpomínat na staré dobré časy.
A proto je potřeba si život užívat a nemyslet na to, co bude zítra a ani nepřemýšlet nad tím, co se už stalo.
Tak to mám já a vždy mít budu.

Závody Rýzmburk

18. května 2014 v 21:04 | Anet |  KAŽDODENNÍ CHVILKY
Ahoj!
Přináším Vám další novinku ze života s Yasperem! 17.5. jsme se zúčastnili neoficiálních agility závodů "O Sultánovu blechu" na Rýzmburku. Už od prvního nádechu na neznámé půdě, jsem cítila příjemnou a domáckou atmosféru a musím podotknout, že něco takového jsem na závodech cítila poprvé.. Nikdo to nebral moc vážně, ani já, ale přece jenom jsem se snažila zaběhnout dobrý závod. A věřte nebo ne, poprvé mi to vyšlo!! S Yaspíkem jsme si vyběhali krásné třetí místo v prvním jumpingu a čtvrté místo v druhém jumpu. Nevím jestli to bylo tím, že jsem se ráno nenajedla, protože jsem někde slyšela, že by se před závody nemělo jíst (asi je to hloupost..:D) a nebo prostě jenom štěstí. No rozhodně nebudeme dlouho otálet a brzy se vydáme zase někam jinam.
Další článek bude pravděpodobně pokračování příběhu. Tak zatím ahoj!! :)
PS- Během týdne přidám video ze závodů.:)

Koncert kapely The Tap Tap !

17. května 2014 v 18:56 | Anet |  KAŽDODENNÍ CHVILKY
Ahoj !
Ve středu 14.5, jsem zavítala na koncert kapely The Tap Tap, je to kapela hlavně tělesně handicapovaných lidí, kteří bojují za to, že i lidé s handicapem jsou normální. Chtějí, aby se s nimi jednalo jako s lidmi a ne jako s mimozemšťany z jiné planety a to se mi na tom líbilo. Oficiální název je "The Tap Tap načerno", bylo to takové turné po jednotlivých regionech naší republiky. Dělali si tam ze sebe legraci, však proč ne? Při pohledu na ně mi rozbušilo srdce a pomalu mi to ani nedovolilo mrkat. Ta energie a radost z nich vyzařovala a měla neuvěřitelnou sílu. Všichni byli šťastní a ikdyž to v životě nemají lehké, dokážou si užít každý okamžik naplno! Byli tam excelentní zpěváci, kteří předvedli výkon doslova na slavíka..
Jejich písně byly o tom, co zažívají, jak se s nimi zacházelo a také o tom, jak to mají ženy a muži těžké žít v klidu s tím druhým.. Jejich, zatím asi nejlepší píseň byla "řiditel autobusu", kterou složil Xindl-X a právě Xindl tam s nimi i v nějakých písních zpíval. A ne jenom Xindl-X, ale také jiní slavní zpěváci jako David Koller, Ewa Farna, Matěj Ruppert, Dan Bárta, Zdeněk Svěrák a další... Kapelu už od jejího vzniku v roce 1998 vede Šimon Ornest a společně cestují po celém světě.
Něco o písni "Řiditel autobusu".: Jelikož někteří členové kapely jsou i lidé s nedorostlými končetinami a zákon byl takový, že si lidé nemohou brát kola do autobusu. Oni se rozhodli, že to změní a proto vlastně vznikla tahle píseň.. Myslím, že z textu a klipu je poznat, jaký byl problém.
Na závěr chci říct, že jsem strašně ráda, že jsem jejich koncert navštívila a rozhodně toho nelituji. A Vám to také doporučuji, protože to může hodně lidem otevřít oči. :)

Příběh dívky a psa / část čtvrtá / Nová práce

13. května 2014 v 8:32 | Anet |  MOJE PŘÍBĚHY
"Ahoj !"Zamával na ně chlapec. Dívky takovou reakci nečekaly, tak jenom stuhle zvedly ruku. "Ahoj !" řekly současně. Chlapec se pomalu zvedl a vydal se směrem k nim. Vilma a Agáta si vyměnily udivené pohledy. "Jmenuju se Erik, jste tu nové?" řekl a rukou si upravil vlasy. Zrzka je z povzdálí pozorovala a když se na ní Vilma podívala, obrátila oči v sloup. "No, já jsem Vilma a tohle je Agáta. Slyšely jsme, že útulek potřebuje pomocníky a tak jsme tady." Usmála se a podívala se na Agátu. "Tak to se ještě uvidíme." řekl a odešel. Když zašel do vedlejší místosti, zvedla se i zrzka a pomalu odkráčela.
"Tak tady to je." Jitka jim podala pár listů papíru. "V klidu to vyplňte a potom stačí zavolat." Dívky se posadily na pohovku. Začaly soustředěně vyplňovat formuláře, které se týkaly jejich věku, adresy, data narození a podobných věcí. Snažily se psát co nejčitelněji, ale Agátin škrabopis, stejně nikdo nepřečtl. "Konečně poslední strana.." Vilma pomalu otočila stránku.
"Důvod, proč bych měla být pracovnicí právě já." Četla nahlas. Zamyslela se."Ani sama nevím.." Skrz otevřené okno uslyšely rozčilené štěkání psů a v tom ji to napadlo."Přece proto, že můžu útulku něco dát." Agáta vstala a položila svůj formulář na stůl, byl z tmavého dřeva, pokrytý tenkou vrstvou laku ve vysokém lesku se odrážela její postava."A co teď?" Zeptala se. Vilma už měla také hotovo a oběma nezbylo nic víc, než čekat. Netrpělivě si opět sedly a rozhlížely se po místonsti. Při bližším pohledu vypadala mnohem větší, než když se ní koukaly koutkem oka při psaní údajů. Dvěma středně velkými okny bylo vidět ven, vedle dveří, kterými přišly do budovy vysel obdelníkový rámeček. Vilma vstala, aby si ho prohlédla trochu pozorněji. Byli na něm rodiny a po jejich boku seděli psi. Zřejmě ti, kteří už našli nový domov. Jejich výraz se velmí podobal úsměvu. Vilma se neudržela a koutkem rtů se pousmála. "Už to máte?" Zavolala Jitka a vešla do místnosti."Jo, máte to na stole." Jitka přišla k papírům a zaujatě si pročítala jejich odpovědi. Vilma s Agátou se na sebe podívaly a stiskly pěsti pro štěstí. Po chvíli se k nim Jitka otočila."Tak holky, vítejte v psím domově Šťastná Tlapka!"

Psí soutěže, velká závislost nebo prima aktivita?

11. května 2014 v 12:45 | Anet |  KAŽDODENNÍ CHVILKY
Ahoj !
Tento článek mě napadl v příležitosti naší městské výstavy psů. Psy bodovala veřejnost, která se přišla podívat, takže to nebylo nic velkého, jenom taková příjemná akce :) Yasper se neumístil na stupni výtězů, což mi přišlo docela líto, ikdyž vím, že na výhře nezáleží. Na druhou stranu je to vlastně dobře, protože jinak by jsem se nad tím ani tolik nezamyslela. Věřim, že mám před sebou ještě dlouho cestu a jsem si docela jistá, že takových příležitostí ještě bude.
Ten pocit vítězství je strašně příjemný a člověk si uvědomí, že tu věc nedělá zbytečně. No jo, ale co když prohrajete? Ty slabší si většinou řeknou, že na to prostě nemají, že by s tim nejradši měli seknout, ať už nejsou tak smutní z další prohry. I hloupého by napadlo, že tento přístup není správný, ale člověka to v té době nenapadne. Pro ty s větším sebevědomím to je sice škoda, ale řeknou si, že musí ještě trochu přidat a příště to snad výjde. A kam patřím já? Já jsem něco mezi, když prohraju, z počátku jsem hodně smutná a říkám si, kde jsem udělala chybu, ale později je to už lepší a hledám další příležitosti to zkusit znovu. Musím říct, že mi už za tu dobu co vystavuji k tomu vznikla docela velká závislost v tom dobrém slovasmyslu..
Co jsem tím chtěla říct? Když Vám něco nevýjde, ať už je to cokoliv, nebojte se být smutní, protože tak si alespoň dokážete, že Vám to není jedno, ale zase všeho s mírou ! Rozhodně z toho neobviňujte svého psa nebo rozhodčího apod.. Protože, to se nikdy nevyplatí. Hledejte radši chybu v sobě, ne v ostatních a rozhodně to zkoušejte dál a garantuji Vám, že se Vám to někdy podaří ! :)
Tak hodně štěstí a zatím ahoj ! :)

Psí encyklopedie / Welsh Corgi Pembroke

11. května 2014 v 12:30 | Anet |  KAŽDODENNÍ CHVILKY
Ahoj !
Vítám vás u prvního dílu mé psí encyklopedie. Jelikož skoro vždy když jdu někam s Yasperem se mě lidé ptají jaké je to plemeno, jestli je to kříženec apod..
Yasper je plemeno Welsh Corgi Pemroke* ( čte se Velš Korgi Pembrouk ). Je to malý čiperný pejsek s krátkýma nožičkama na kterých nese své dlouhé tělo. Většinou si ho lidé "pletou" s liškou, protože jeho barva i tvar těla a hlavy opravdu připomíná liščí. Jeho povaha je občas velmi paličatá, ale jinak je to velký mazel. Na to, že je tak malého vzrůstu má velice silný a pronikavý hlas, takže se nemusíme bát, že by nás někdo přepadl. Hodně se váže na svoji rodinou smečku a na cizí lidi si zvyká tak normálně. Na ostatní psy je ve většině případech hrubý, tím myslím psy, ne feny. Naopak na fenky je velice milý a rád se s nima prohání po louce. Je to jedno z nejstarších psích ras a zmínky o něm pochází už z 10.století, takže už v dávné minulosti pomáhal lidem s pasením ovcí, krav a jiného dobytka. Jeho krátké nohy, mu pomáhají v už zmiňovaném pasení. Představte si, že jste kráva a shání vás do stáda nějaký pes, chcete ho kopnout, ale jelikož má tak malý vzrůst, kopyto mine jeho hlavu. Nahání tak, že "kouše" zvířata do holeně. Takže pokud si budete pořizovat toto plemeno, dávejte na to pozor, protože štěňata mají někdy nutkání Vás štípat do holení díky jejich genetice. Rozhodně na tom není nic špatného, jenom je to potřeba odnaučit :)
Welsh Corgi Pemroke, je jak už název napovídá, vyšlechtěn v Pembroku, který leží v jihozápadním Welsu. Slovo Cor gi, znamená ve Welštině "Trpasličí pes", což je dost výstižné..
Na co si dávat pozor?
1. Pembroci většinou trpý problémy s páteří. Když je to ještě štěně, dávejte pozor stejně jako s jezevčíkem na schody a pro jistotu je do schodů noste :)
2. Toto plemeno má velký sklon k tloustnutí, takže POZOR ! :D
3. Jelikož je to pastevecké plemeno, snaží se shánět svojí rodinu nebo i ostatní psy k sobě.
Jinak je to skvělý společník, má rád děti a je to výborný hlídač.

*- Welsh Corgi, je rozděleno na dvě různá plemena Welsh Corgi Pembroke a Welsh Corgi Cardigan, ale o tom zase někdy příště :)

Příběh dívky a psa / část třetí / Nový začátek

8. května 2014 v 15:10 | Anet |  MOJE PŘÍBĚHY

Seděla jsem ve školní lavici a opožděně jsem dodělávala svůj úkol do matematiky. Když jsem dopisovala poslední úhel, přiběhla do třídy Vilma a v ruce nesla papír. Přišla až ke mně a řekla."Na podívej, dnes ráno se to objevilo na netu." Podala mi ho a já si začala číst otištěný text.

**PSÍ DOMOV ŠŤASTNÁ TLAPKA ÚSPĚŠNĚ POSTAVEN**

Dne 12.6.2014 se uskutečnila stavba nového psího domova s názvem Šťastná tlapka. Útulek leží poblíž smrkového háje na severu města. Naše redaktorka Alice se byla podívat přímo na místě a přináší Vám exkluzivní informace.
Šťastná tlapka na mě působila přívětivým dojmem, myslím, že se zde našim psům bude líbit. A teď už k rozhovoru:
"Proč jste se rozhodla postavit útulek zrovna tady?"
A zakladatelka Jitka Mikovská reagovala."No, myslím, že je tu hodně opuštěných psů, kteří hledají naši pomoc a nové domovy, proto prosím občany města, aby se přijeli podívat do našeho útulku. A děkuji moc za podporu města, protože jinak by útulek nemohl být postaven."
"A jaká je kapacita psů?"
"Je tu 25 kotců, ale pokud by bylo potřeba, vešlo by se jich sem asi ještě 10."
"A jak dlouho se věnujete chovu psů, protože jsem si všimla, že i vy máte nějaké dva chlupáče."
"No, už od malinka, naše rodina je chová už dlouhé generace. Tak jsem nechtěla být výjimkou, ale do psů jsem se opravdu zamilovala.. "
Tak toto nám sdělila nová majitelka, rozhodně neváhejte a navštivte útulek co nejdříve!!

Agáta zvedla zrak od čtení. Podívala se na Vilmu a viděla, jak jí září oči nadšením a nedočkavostí. Nevěděla, co má říct, byla tak šťastná, že ani nemohla mluvit. Stále se dívala na Vilmu a Vilma na ni, potom obě začaly křičet. Jejich spolužáci si zacpávali uši a jiní na ně pokřikovali ať jsou zticha, ale jim to bylo jedno. To, o čem obě tak dlouho snily, bylo na dosah ruky a ony byly plné naděje.
Po škole obě vyrazily domů, aby se převlékly a mohly se dát na cestu. Agáta vyběhla do svého pokoje, sebrala batoh, nacpala do něho různé pamlsky a věci, které by se mohly hodit, pohladila Alfonze, vyběhla z domu a běžela Vilmě naproti. Ta už jí čekala na náměstí u velké kašny, do které potom obě hodily korunu pro štěstí. Chvíli stály a kontrolovaly, jestli mají vše a potom nadšeně vykročily. Naštěstí to nebylo daleko a zanedlouho už jenom slepě zíraly na velkou dřevěnou budovu. Na velké ceduli vedle brány byl krásný nadpis "Psí Domov Šťastná Tlapka". Slyšely hlasy, což znamenalo, že je někdo předběhl. Zazvonily na zvonek. Plné očekávání čekaly. Za chvíli se otevřely dveře od domu a vyšla mladá sympatická paní.
"Vítejte! Jdete se podívat?" řekla s úsměvem
"Noo, my.. Totiž.." Agáta byla nervózní a nevěděla, co má říct dřív. Už si myslela, že to zvládne, když ji Vilma skočila do řeči.
"Jdeme se zeptat, jestli nehledáte někoho na místo pomocníků." Řekla a pohodila vlasy.
"Ano" Přidala se Agáta.
"Tak pojďte dál, promluvíme si uvnitř." Jitka otevřela bránu stisknutím tlačítka."Pane jo.." řekla si Agáta v duchu. Obě prošly malou zahrádkou a nakoukly do dveří."Nestyďte se, pojďte." Ukázala rukou, jakože mají jít. Šly dál, sundaly si boty a rozhlédly se kolem. V rohu stál malý stoleček, na kterém byla váza, v níž byla spousta barevných lilií. A v druhém rohu velká sedačka, na které seděl o něco starší kluk a vedle něho holka, která nevypadala, že by ji ony nějak zajímaly. Vilma si prohlížela její outfit, působil hodně namyšleně. Šťouchla do Agáty a pohledem jí naznačila, že to s tou holkou nebude dobrý. Agáta jenom zakývala hlavou pro souhlas. "S tou holkou to tu bude vážně složitý.." Řekla si pro sebe a zadívala se na její zrzavé vlasy. Nepůsobila ani trochu přátelsky.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

Co se děje? 1#

8. května 2014 v 12:51 | Anet |  INFORMAČNÍ BLÁBOLY
Ahoj ! Zdravím u dnešního "Co se děje?" Musím Vám říct, že květen máme s Yasperem nabytý.. Tento víkend máme ukázky s agility a v neděli takovou menší městskou výstavu, tak to snad dobře dopadne.. :D Příští týden máme agility závody a ten další jedeme do útulku venčit pejsky.. Tyto závody budou letos naše první, tak se nám snad zadaří. Ještě dnes by měl vyjít nový díl Dívky a psa. A zítra encyklopedie. Takže, to je ode mě prozatím vše a přeji krásné odpoledne ! :)