Nestačí jenom přihlížet a litovat, musí se konat !
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Příběh dívky a psa | část šestá | Třínohá hromádka neštěstí

15. srpna 2014 v 18:46 | Anet
Seděly tam a jenom tak slepě hleděly okolo sebe. Nevěděly co mají dělat. Nejradši by je všechny vzaly domů, nakrmily a daly jim lásku, kterou tolik potřebují. Ale obě moc dobře věděly, že to nejde. První vstala Agáta."Mně se nejvíc líbí tenhle". Řekla a ukázala na vysokého křížence Bernského Salašnického psa. Ležel zádama k nim. Přestože vypadal absolutně bez zájmu, jednou za čas pootočil hlavou a koutkem oka nahlédl, co cizí návštěvníci dělají. Agáta přistoupila k cedulce pověšené na kotci. Stálo na ní.

Kříženec Bernského Salašnického psa Cookie. Byl nalezen přivázán na místním dětském hřišti. Podle odhadu veterináře by měl být zdravý, ale velice uzavřený pes, který se bojí nízkých mužů a seniorských holí. Je mu zhruba pět let. Děti vnímá kladně.



Když to dočetla, zahleděla se na jeho špinavá záda. Přiklekla si a nastavila dlaň, snažila se aby vypadala jako co nejmenší hrozba."Já ti neublížím" zašeptala. Vypadala, že Cookieho zaujala tak, aby se sám od sebe otočil, vstal, udělal pár nejistých kroků a zase si lehl. Najednou Agáta cítila na zádech něčí ruku. Byla to Vilma, která na ni obdivuhodně hleděla. Brala Agátu jako vzor. Sama psa neměla, takže neměla ani žádné zkušenosti. Agáta vstala a Cookie si opět zalezl do své obvyklé pozice "zádama od nebezpečí"."Agáto, asi jsem si také našla svého favorita!" Vilma popošla o pár kotců dál a ukázala na podle Agátiných předpokladů zhruba dvouročního psa. Vypadal pěkně, zdravě, jeho bílá barva vypadala spíš jako hnědá, protože ikdyž kotce byly nové, psi tam už za takovou dobu stihli nanosit spoustu špíny. Agátě na něm, ale přišlo něco divného. Seděl ve zvlášní křivé pozici a v tom si toho všimla. Ten pes neměl levou zadní nohu. Agáta sklopila zrak, chtělo se jí brečet, ale věděla, že nesmí dát Vilmě najevo, že jí to tolik vzalo.

"Vilmo?" Zeptala se Agáta opatrně."Víš, že ten pes nemá nohu?" Vilma se jí zahleděla do očí. Agátě došlo, že o tom očividně nevěděla."Ne, nevěděla" řekla a zadívala se na třínohé psí tělíčko."Agáto, ty o psech víš o mnoho víc než já, myslíš, že tenhle pes měl hodně těžký život?" Řekla a pořád upřímně hleděla na psa."Ptám se proto, že si to nezaslouži, žádný pes si nezaslouží přijít o nohu, kvůli člověku a lidské sobeckosti!" Agáta jí sledovala, viděla, jak Vilma zaťala pěsti. Ráda by jí uklidnila, ale sama byla nešťastná z toho, že vlastně nezná odpověď.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ !!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama