Nestačí jenom přihlížet a litovat, musí se konat !
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Jsme tady! CHORVATSKO 2015 /1

8. srpna 2015 v 15:14 | Anet |  KAŽDODENNÍ CHVILKY
.. Aneb. to psaní mě nějak chytlo!

CHORVATSKO DEN 1.
Obrovské hradby tvořené z vysokých hor a nepřátelsky vypadajících lesů. Vy pomalu překonáváte jeden tunel za druhým a přemýšlíte, jestli tohle ujíždění na určité místo má vůbec smysl. Dálniční rychlostí mijíte desítky domů, rezervací, lesů a tajemných zákoutí. Ani vás nenapadne vystoupit a vdechnout zdejší vzduch. Ochutnat místní vodu a projít se po sluncem rozpáleném kamenní.
Jenom obdivne hledíte na jinou krajinu a přijímáte nové obrazy, které si pak zarýváte do své paměti. Zapisujete nové dějiny své mysli. Čekáte, kdy se před vámi otevře velké údolí s modře se třpytijící hladinou.
Potřebujete utišit své smysly, tak myslíte na prsty se zabořující do písku a slaně nakyslí mírný vzduch. Vybavujete si, jak jdete po pláži. Chodidla, která se vám při každém kroku zabořují do písku o kousíček víc. Máte na sobě odrazové pilotky a na hlavě slaměný klobouk koupený speciálně pro tento plážový účel. Smějete se a najednou vám nový příval větru odfoukne klobouk do moře a posadí ho na jemně se pohupující hladinu, do které se opírá právě zapadající slunce. Vám stuhne úsměv a oči zabloudí někam do dáli, jakoby se chtěly vrátit do doby, která se dá přirovnat k pár otočeným stránkám v kalendáři. Tak moc chcete vrátit minulost, že vám zničehonic zvlhne oční okolí a slzy se vám začnou nekontrolovaně kutálet po tváři.
Někdy je těžké příjmout pocit, že to, čemu jste ještě nedávno říkali realita, je jenom prachsprostá minulost. Vámi zaryté obrazy ve vaší paměti se vrací ve snech a když myslíte, že jste smířeni, příjdou bez zaklepání a donutí vás zapřemýšlet.
Probere vás nový příval nečekané zimy a vaše myšlení je zase ve správné sféře. Klobouk už ani nevidíte, ale je vám to jedno, to co udělat měl, udělal. Přiměl vás zavzpomínat, ikdyž z bolestí v hrudi a zajistil, že nezapomenete.
Už vidím moře, asi bych měla konečně odpoutat zrak od poznámek v mobilu a začít zarývat i své dějiny. Zatím nashle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama